Přemítání o duši a vesmíru
Polemická esej pro osvícené, co chtějí umřít štastní, zdraví a mladí, co nejpozději to půjde...
Co je za řekou Styx...?
...vševědoucí světlo plné lásky na prahu duhového ráje?
...zatuchlý svět stínů, kde zpuchřelé harfy kvílí své mrtvolné requiem?
...nicota, kde ani to nic v naší představě není dostatečně nicotné?
...nebo???
Na prahu druhé desítky let třetího milénia křesťanského letopočtu jsem v nemocničním pokoji určeném pro terminální případy přežil svou vlastní smrt. Zda se na tom podílel "ten nahoře", nevím. Nicméně, když jsem vystupoval ze svého vnitřního Jordánu, marně jsem vyhlížel holubici vrkající mně v ústrety. Dostal jsem novou smlouvu na život a s ní i nové měřítko hodnot. Můj dosavadní existenční stereotyp, rozdělující život na sex, jídlo, spánek a práci, zmizel za obzorem minulosti. Nahradila jej seniorská etapa životního cyklu, během níž si chci užívat štastně, smysluplně, altruisticky a hedonisticky zbývající čas, který mně byl nově vyměřen. Jinak řečeno, chci umřít nejen šťastný a bohatý, ale také mladý a zdravý, co nejpozději to půjde, jak pravil - nikoliv Zarathustra - ale můj oblíbený patolog profesor František Koukolík.
Stránky jsou v přípravě....
Možnost kontaktu
Jen pro zasvěcené.